Hezké, také se mi to stalo, jen se to pak vysvětlilo.

Přijedu k pumpě, natankuji asi za 1200 Kč, venku si nějakou dobu vybírám vodu do ostřikovačů a pak jdu dovnitř k pokladně. Otrávená pokladní se ptá, jestli mám jen tu vodu do ostřikovačů. Tak říkám, že ne, že jsem tankovala. Ona ani nemrkne a řekne ne, nic tu nemám. Já říkám, ale jo, je to stojan číslo pět, tam to tmavé auto vidíte? Ne, já tu nic nemám! Teď jsem tankovala nejméně za tisícovku. Já tady mám nulu! Znejistím a jdu se podívat ven, nastartuju a zjistím, že mám podle ukazatele v autě skutečně dotankováno. Pokladní vybíhá za mnou a vítězoslavně ukazuje na stojan, kde je skutečně nula. Vidíte nula, já to říkala! Znejistím a říkám, to je možné, ale já mám skutečně v nádrži natankováno. Koukne na mě, jak na otravný hmyz, ukáže na stojan a mizí zpátky. Jdu za ní a u pokladny se ji snažím znovu přesvědčit, když se ozve pán, který stojí vedle u pokladny s tím, že se omlouvá, že je to jeho vina, do toho se vloží pokladní od vedlejší pokladny, že je to skutečně tak. Pán vedle omylem nahlásil můj stojan a pokladní stojan vynulovala, respektive "stáhla" na svou pokladnu, ale kdybych se nezdržela výběrem vody do ostřikovačů, nestalo by se to. Pán se mi omluvil, druhá pokladní se omlouvala, já jsem jim řekla, že je to v pořádku, že se mi už nejspíš nestane, abych se hádala, že chci zaplatit za benzin. Jen otrávená slečna u první pokladny na mě štěkla, že se se mnou nehádala. Pobavilo mě to, jen věčně otrávené pokladní je mi líto, musí mít těžký život.

A Vám brzké uzdravení a spoustu šťastných kilometrů v jedné stopě.